Akademické ME karate 2005 - 30.6.-1.7. Wroclav

Výprava akademických karatistů si velmi úspěšně vedla na 2. akademickém mistrovství Evropy, které se uskutečnilo ve dnech 30. 6. až 1. 7. 2005 v polské Wroclawi. Při účasti 138 závodníků z 10 zemí jsme s 18 závodníky, rozhodčím a 2 členy doprovodu patřily nejen k těm početnějším výpravám, ale nakonec i k těm nejúspěšnějším, když se nám podařilo v neoficiálním pořadí zemí zvítězit. Protože Česká asociace univerzitního sportu mohla podpořit tuto výpravu pouze organizačně (bezchybné přihlášení do soutěže, zapůjčení sportovních souprav, atd.), dopravovali jsme se do Wroclawi podle možností osobními auty na vlastní náklady (hlavně řidičům moc děkuji!). Hned od začátku se musela naše výprava vyrovnat s tím, že se musí obejít bez našich „stálic“ na medaile – Petry Nové (brala antibiotika), Jana Tučka (zraněné rameno) a služebně zaneprázdněného Michala Hrubého, což se ale nově nastupující akademické generaci beze zbytku podařilo! Jen škoda, že se na poslední chvíli omluvili Roman Trnka, Jan Kalamen a Soňa Hejduková, takže se z náhradníků na poslední chvíli podařilo přihlásit už jen Petra Zoubka.

Vlastní soutěž začala disciplínou KATA, kde se naše želízka hned od začátku chytila velice dobře a na konec jsme se ve všech kategoriích dostali až do finále. To už samo o sobě znamenalo naprosto nečekaný úspěch, zvláště když mezi poraženými byli i ambiciózní domácí, kteří si dělali zálusk na celkové prvenství.

První finále v kategorii KATA ženy zahájila Mirka Vašeková a její přesvědčivé vítězství nad Koryaginovou z Ukrajiny (5:0) byl ten nejlepší začátek! V mužích potom nastoupil Jindra Pilmann proti favorizovanému Turkovi Uludagovi a ve velmi vyrovnaném souboji prohrál nejtěsnějším možným výsledkem (2:3). V kategorii KATA týmů nedaly Černohorky našim děvčatům žádnou šanci a suverénně zvítězily (5:0). Mnohem vyrovnanější bylo střetnutí našich hochů s Rakušany, když podle ohlasu publika na „bunkai“ se dalo očekávat i naše vítězství, ale nakonec jsme 2:3 prohráli.

V disciplíně KUMITE zahájili soutěž hoši od nejlehčích vah. Velkou smůlu měl Dan Páleník, protože hned v prvním kole dostal velmi silného soupeře – Turka S. Aksu, se kterým prohrál (1:7) a o třetí místo prohrál v prodloužení s domácím L. Klujewem. Zato ve váze do 65 kg jsme si to vynahradili a Milan Burget postoupil přes Černohorce a Poláka do finále, kde asi v nejhezčím utkaní celého mistrovství vyhrál se Srbem D. Stojanovicem až po prodloužení (9:8)!! Ve váze do 70 kg jsme tajně doufali v medaili Martina Halbrštáta, který ale o ni dosti neštastně přišel až po prodloužení s Turkem i Francouzem. Tomáš Opluštil si vedl jako nováček velmi statečně a nakonec zůstal na 7. místě. Ve váze do 75 kg si obdobně vedl Mirek Hýsek, který prohrál s pozdějším vítězem M. Basturkem z Turecka (1:7) a o medaili pak také přišel s domácím Lulkem (0:2). Vše si ale Mirek vynahradil v nejprestižnější kategorii OPEN, kde nakonec postoupil až do finále a se stejným Turkem jako ve váze prohrál až v prodloužení, když byl hlavní rozhodčí přehlasován domácími sudími!! Ve váze do 80 kg se Petrovi Zoubkovi nedařilo a nejvyšší váhovou kategorii jsme neobsadili. V týmech mužů jsme se proti těžším soupeřům ze Srbska neprosadili a soutěž pro nás skončila.

V kumite žen ve váze do 60 kg podlehla Dominika Faktorová těsně (0:1) Rakušance S. Anderl a dál už nepokračovala. Další kategorie nad 60 kg i OPEN se ale staly výhradně českou záležitostí a v obou finále nastoupily proti sobě Petra Peceková a Radka Krejčová. Ve vzájemném utkaní trochu postrádaly motivaci, takže se nakonec o vítězství podělily a Petra vyhrála kategorii OPEN a Radka nad 60 kg. Obě děvčata byla už tak unavená, že jsme v týmech podlehly Němkám v prodloužení (děvčata netakticky nastoupila v jiném pořadí než bylo domluveno) a tím získaly „pouze“ bronzové medaile. (Obě tak jako jediní účastníci mistrovství zkompletovaly celou sadu medailí!! – jen doufám, že to nebylo úmyslně).

Mimo úspěchy závodníků byl velmi dobře hodnocen také český rozhodčí Marek Kubín, který byl hodně nasazován na rozhodující finále.

Atmosféra mistrovství byla pro nás velmi přívětivá a i přes menší účast závodníků byla úroveň turnaje vysoká. Organizačně byla soutěž perfektně připravená a naši závodníci tak získali velmi cenné zkušenosti pro příští mistrovství světa, které proběhne za rok v USA.

Napsal Ing. Petr Vrbík, za komisi karate ČAUS