SHAO LIN kung fu
Vznik shaolin kung fu
Šaolinský klášter je považován za studnici většiny existujících bojových umění. O jeho vzniku a rozvoji se toho však mnoho neví a dění kolem něj je opředeno řadou mýtů a legend. Podle nejvěrohodnějšího zdroje založil klášter Šaolin císař Siao Wen v počátku šestého století našeho letopočtu na severním úpatí hory Šao Š v provincii Che-nan. Bojový duch v Šaolinu probudil indický kněz Ta-mo, zvaný též Bodhidharma. Vzhledem ke špatnému fyzickému i psychickému stavu většiny mnichů zavedl výuku 18 pohybů Lu Han. Ty měli zaručit, aby mniši při meditacích neusínali. Traduje se, že sám Ta-mo si kvůli bdělosti při meditacích uřízl obě oční víčka. Podle legendy z uřezaných očních víček vyrostl čajovník, jehož lístky používali mniši k tomu, aby se vyhnuli spánku. O Ta-movi se též říká, že 9 let seděl tváří proti zdi a poslouchal "výkřiky mravenců". Ta-mo po sobě údajně zanechal dva spisy o cvičení pohybů. Zachován však byl pouze jeden : "Klasický spis o změně svalů" (I-ťin-ťing). Autorství tohoto spisu však není ověřené a první zmínky o něm jsou až z roku 1835. Ta-mových 18 pohybů rozšířil v 10. Století Císař Tchaj Cu 32 forem "dlouhého boxu" a "boxu šesti kroků". O jedno století později toto cvičení rozšířil mnich Ťue-juan na systém 72 forem. Podle podobnosti s pohybem zvířat se cvičení rozdělilo do pěti základních stylů: Drak, had, jeřáb, tygr a leopard. Dnešní kung fu používá mnohem více forem jako například opice, kudlanka nábožná nebo styl opilce.
Druhý klášter shaolin
Podle dostupných pramenů však existoval ještě jeden klášter Šaolin a to v provincii Fu-ťien. Vybudoval ho údajně mnich Ta Cu-šen asi před 1000 lety. Vypráví se, že mniši v tomto klášteře štípali dřevo do kamen holýma rukama, protože měli zakázáno používat sekery či nože. Známý je výrok hlavního mnicha tehdejší doby: "Nebudete-li mít nože, učiňte z každého prstu dýku, bez kopí se každá paže musí stát kopím, otevřená ruka mečem". Podle záznamů císař Jung-čeng nechal oba kláštery vypálit, o několik let později však byly znovu vystaveny.
Trénink v klášteře shaolin
O tréninku v klášteře Šaolin toho bylo napsáno velmi mnoho, většina z toho, však jsou pouze výmysly. Psalo se například, že před odchodem z kláštera musel jeho absolvent zdolat 72 dřevěných figur, které je z různých pozic napadali. I v dnešní době se přikládá tréninku v klášteře mystické rozměry. Mnoho lidí se nechává opěvovat, že byli vycvičeni v Šaolinu. Trénink v dnešním klášteře je však těžce podřízen komerci a ročně zde absolvuje základní cvičení na 2 miliony turistů v prostředí v klimatizovaném prostředí s denními bary. Tento trénink pro turisty je však vedený stylem náborového kursu v klubech bojových umění. Výhodou je přítomnost špičkových cvičitelů a vynikající prostředí. Život pravých mnichů Šaolinského kláštera je však i v současné době tvrdý. Denní režim začíná ve 4 hodiny krátkou rozcvičkou a meditací. Po tréninku bojového umění se mniši rozcházejí za svými povinnostmi jako je práce na klášteře, záhonech či polích.
Exhibiční vystoupení shaolin
V posledních letech přistoupil Šaolin k dalšímu komerčnímu kroku. Je jím konání exhibičních vystoupení po celém světě. Mniši udivují zejména laickou veřejnost až cirkusovým vystoupením, v jehož závěru vedoucí mistr předvádějících mnichů Shi De Yu olizuje do červena zbarvený rozžhavený kov. Součástí vystoupení je také řada sestav se zbraněmi, připomínající gymnastické cvičení prostných. Mniši předvádějí také koncentraci na různé oblasti těla a nechávají si přerazit dřevěné tyče o paže, břicho i holou lebku. Perfektní rovnováhu musí prokázat cvičenci bojující proti sobě na dřevěných kůlech. Přestože řada odborníků v oblasti bojových sportů bere ukázky mnichů kláštera Šaolin s rezervou, nedá se vystoupení upřít precizní komerční režie, bohatá výprava včetně velké makety kláštera Šaolin i špičková připravenost jednotlivých mnichů na své vystoupení. To vše dohromady se spojuje ve velkolepou a divácky atraktivní show. Není proto divu, že většina vystoupení mnichů z kláštera Šaolin (včetně toho v Praze) bývá vyprodána.
