Historie bojových umění

Bojová umění jsou stará jako člověk sám. Původní motivace pro zdokonalování se v boji bylo zabíjení zvěře za účelem potravy. Přesto že se samozřejmě v tomto případě ještě nedá mluvit o bojovém umění jako takovém, vyžadoval lov zvěře dokonalost, obratnost, odvahu či taktiku, tedy dovednosti typické pro bojová umění. Jejich rozvoj však nastal až tehdy, když se člověk postavil proti člověku. Člověk se začal zdokonalovat v boji beze zbraně i se zbraní. Vytvářely se charakteristické styly a taktiky k poražení soupeře. První náznaky bojového umění jako takového pocházejí již z antického Řecka. Boj bez protivníka (skiamachia), byla antická forma stínového boxu. Rovněž existovaly válečné tance nazývané pyrrhichia. Oba druhy představují evropský protějšek kata - způsob tréninku, který představuje ústřední část asijského bojového umění. Výkřik, vycházející z břicha japonské kiai-setkání ducha), se používal i v Řecku, u Římanů, v Irsku a u válečníků celé řady národů.

Nejplodnější matkou bojových umění se však stala jednoznačně Čína. Všem metodám bojových umění se říkalo jednotně čínský box. Kromě nácviku fyzického boje se soupeřem byl výcvik provázen různými taoistickými, meditativními a dechovými technikami. Šlo o cvičení, která původně sloužila jako zdravotní a u kterých se později objevily možnosti aplikace v boji. Tyto techniky pomáhaly především ke zpevňování ducha bojovníka, ke zvýšení jeho koncentrace, ke zvýšení účinku technik, k psychické převaze nad protivníkem.

Čínský box má mnoho metod a škol. Ty se pak nazývaly podle zaměření například: "vyskakující nohy", "krátký box", " box Velké mysli" či metoda "osmi opilých světců". Metody jsou pak buďto vnitřní nebo vnější a mnohé jsou kombinací obou. Základem vnitřních systémů bojových technik je vůle, vitální energie a lehké neúsilí a spontánnost. Životní energie, která je v člověku obsažena se musí uchovat, živit a stále doplňovat. Vnější systém zdůrazňuje regulaci dechu, cvičení kostí a svalů, schopnosti výpadu a ústupu zpět a sjednocení tvrdého a měkkého. O rozvoj bojových umění v Číně se zasloužil především klášter Šao-lin. Zde bylo zavedeno systematické cvičení pro zlepšení fyzické kondice tamních mnichů, aby mohli snášet kázeň, kterou vyžadovalo jejich náboženství. Tato cvičení později přerostla v ucelený systém bojových technik, v tzv. šaolinskou metodu boje. Ta výrazně ovlivnila všechny ostatní styly čínského boxu, neboś absolventi ze šaolinského chrámu rozšiřovali své znalosti ve všech částech Číny. Šaolinská metoda byla inspirací pro vznik například i karate, které je mezi širokou veřejností spojováno pouze s Japonskem. Přibližně v druhém století našeho letopočtu vznikla v klášteře série cvičení založených na pohybech 5 zvířat: tygra, jelena, medvěda, opice a ptáka - tato cvičení se dosud používají v některých školách bojových umění.

Bojová umění kromě technik rukou a nohou využívala také nejrůznějších zbraní. Nejčastější se používali meče, nože, kopí, halapartny luky či létající hvězdice. Bojová umění se však nespokojila pouze s klasickými válečnými zbraněmi, ale využívala k boji i původně obyčejné nástroje. Známé nunchaku byl původně dřevěný cep, tonfa byla klika ke kamennému mlýnu a zbraň kama sloužila jako srp.

S postupným vývojem techniky a zbraní se značně zredukovala účinnost a popularita četných bojových metod Další prudký rozvoj zaznamenala bojová umění, která se přeorientovala na sportovní disciplíny. Sportovní z polení vzkřísilo u cvičenců bojového ducha. Sport opět vrátil představitelům bojových umění touhu vítězit a zasloužil se tak o pokračování vývoje a zdokonalování bojových technik, bojové taktiky. Z bojových uměních vznikly takové bojové sporty jako je Řeckořímský z pas, judo, karate, box, ale i takové disciplíny jako hod oštěpem. Řada bojových sportů vznikla uměle. Korejskou odrůdou karate je mladý sport nazvaný taekwondo, kombinací boxu a kontaktního karate vznikl kickbox a podobně. V našem seriálu se podíváme jak na historická bojová umění, tak i na současné expandující bojové sporty. Jako první si přiblížíme bojové umění, které se zejména díky akčním filmům, do stalo do podvědomí lidí nejvíce, tedy karate.