JAPONSKO 2008/6 - AGÁJEV A JAPONSKÁ ORGANIZACE

15.11.2008 - Tokio

Dnes se na MS očekávali výkony našich kumiťáků - bojovat měli Pavla Linhartová, Petra Peceková a Honza Tuček. Jako první šla Pavla v kategorii kumite žen do 53 kg, ale i když se prala dobře, prohrála v prvním kole s Mexičankou. Petra v prvním kole kategorie do 60 kg porazila Jihoafričanku a potom závodnici z Bosny a Herzegoviny. Ve třetím kole proti Williams z Anglie to bylo nerozhodně 1:1 i po prodloužení a na praporky Petra těsně prohrála.

V Openu se Petře moc nedařilo. V prvním kole šla proti Slovence Evě Medvěďové a prohrála. Eva pak s nějakou Švýcarkou dostala do nosu. Vypadalo to, že ho má zlomený, dokonce kvůli tomu skončila zápas, ale pak se ještě prala a vyhojovala bronz.

Honza Tuček v prvním kole zastavil závodníka z Nového Zélandu. V dalším zápase ale narazil na Holanďana Petersena a prohrál. Ve chvíli, kdy se snažil zvrátit nepříznivý výsledek ho mnohem lehčí Petersen přehodil a zabodoval sanbon. Agajev zase předváděl své oblíbené kousky - úhyby u čáry, ale docela dostával do nosu, hlavně od závodníky z Tuniska (ten dokonce Agajeva třikrát vykopnul z tatami). Stejně je ale v současné době Agajev prakticky neporazitelný a také Open vyhrál. Fandila mu celá hala, protože kromě výborného kumite ještě dokázal diváky bavit.

Jinak v utkáních, kde zápasili japonští závodníci, fandili všichni kromě Japonců soupeři a to dost hlasitě. Nějak se všichni semkli proti Japoncům. Je to asi tím, že organizace tady není úplně optimální. Závodníci spí v poměrně drahé ubytovně v olympijském centru, kde teče teplá voda jen několik hodin denně. Na některé nezbyly lístky na večeře, na pokojích je prý strašná zima a hygiena je minimální. Navíc nefungují transfery z hotelu - přistavěný autobus vzal jen část závodníků a ostatní museli na vlastní náklady přes půl Tokia metrem. Také je nepříjemné, že časový harmonogram oficiálních hotelů není uzpůsoben programu turnaje. Já jsem například od čtvrtka nevečeřel, protože restaurace v hotelu končí v devět večer a program v hale přibližně ve stejnou dobu. Vzhledem k tomu, že do hotelu dorážím až před jedenáctou večer, jdu si většinou do krámu koupit nějaké dobré jídlo (alespoň si to při kupování myslím), z kterého se vyklube něco, co se nedá jíst. Jinak tady vaří výborně, ale většinu těch živočichů na talíři ani neznám.