Boj na zemi

Budeme se zabývat situací, kdy se při napadení ocitnete na zemi. Jde o velmi nebezpečnou situaci a to jak v případě že soupeř stojí a může pokračovat v útoku tak i v případě že soupeř padá s obráncem. Každá situace vyžaduje většinou specifickou reakci při obraně na zemi však platí několik základních zásad.

I. útočník padá s napadeným.

V takovém případě je nejdůležitější aby útočník nepadal na obránce. Naopak napadený se musí snažit spadnout na útočníkovo tělo. Jestliže útočník padá na nás pak se musíme snažit mezi těla dostat pokrčenou nohu tak aby útočník padal na naše koleno kterým ho můžeme povalit do strany nebo přehodit přes sebe. Pokud útočník i jeho oběť spadli současně (v určité vzdálenosti od sebe nebo padají bokem v úchopu) pak je důležité co nejrychleji skočit na soupeře a přitisknout mu předloktím krk k zemi. V ideálním případě využíváme při skoku na útočníka celé váhy těla dopadáme na něj tedy pouze rukama zatímco nohy jsou stále ve vzduchu. Tím získáváme nad soupeřem fyzickou převahu. To samozřejmě platí především pro případ kdy po pádu se nemůžeme vyhnout dalšímu souboji a nemáme možnost se konfliktu vyhnout byś i útěkem.

Těžší ale neméně účinné je nasazení pevné fixace. Jednou z nich je například páka na loket. Používá se v případě že útočník leží po dopadu na zádech. Soupeře zalehneme takovým způsobem abychom dostali naše podpaždí na protivníkovo rameno a přes předloktí páčíme soupeřovu ruku kterou mu natáčíme dlaní nahoru. Prakticky stejnou páku můžeme provézt i přes nohu kdy předloktí nahrazuje vnitřní strana stehna. Pokud je soupeř na boku nebo na zádech máme situaci poněkud usnadněnou. Přitlačením krku k zemi totiž znemožníme útočníkovi jakkoliv použít ruce.

Jako fixace se používá zkroucení ruky za záda. Pokud má útočník ruce schované pod sebou je možné mu zachytit bradu a vyvracet mu hlavu dokud sám ruce nevyndá. Pokud se nám nepodařilo získat po pádu aktivitu jsou většinou dva způsoby jak v praxi soupeř pokračuje v útoku. Svou oběť buď začne škrtit pomocí "kravaty" nebo napadeného zasedne a dál útočí údery. V tomto případě je třeba si důsledně zakrýt obličej a snažit se ve vhodnou chvíli zaútočit na soupeřova citlivá místa. Jestliže obránce leží na zádech a soupeř na něm sedí pak je nutné zaútočit prudkou ranou pěstí do žeber neboť na obličej dosáhnout nelze. Naopak pokud útočník škrtí pomocí tzv. "kravaty" je účinné zaútočit na jeho citlivá místa na obličeji (krk ohryzek tlak na oči chycení za vlasy apod.)

II. Napadený padá sám

Velkou pozornost je třeba věnovat už samotnému pádu. Snažíme se samozřejmě padat tak abychom byly i po pádu schopni další obranné akce. Nejnebezpečnější pád je na záda proto se vždy snažíme stočit alespoň na bok Nutné je vždy přitisknout bradu k hrudi abychom se při pádu nepraštili do hlavy. Pokud je útočník v dostatečné vzdálenosti, snažíme se okamžitě postavit na nohy a to kotoulem nebo co nejrychlejším vstáním.

Pokud už nemáme možnost vstát je nutné zaujmout co nejvýhodnější polohu. Lehneme si tedy na bok nohama k protivníkovi ruce držíme ve střehu tak aby kryli vrchní část těla a hlavu. Spodní noha je pokrčen aby chránila genitálie vrchní je natažen proti soupeři a tím udržuje vzdálenost. Touto nohou také můžeme zaútočit kopem nebo použít podmet tzv. "nůžky") kdy spodní noha zafixuje útočníkovi končetiny u země a vrchní noha soupeře povalí tím že se opře do horní části nohou nebo břicha. Pokud je soupeř na dosah snažíme se ho strhnout s sebou. Případ že útočník i napadený padají současně jsme si popsali v předchozím odstavci I.

A ještě jedna rada na závěr. Na zemi se můžeme bránit pouze proti jednomu soupeři proto když je útočníků více snažíme se vstát za každou cenu a přes nejslabšího se snažíme dostat pryč.